Z bouřného času jsme se narodili

Born out of stormy times we have awoken,

a krok za krokem v bouřných mračnech jdem

and step by step in storm clouds go to meet

vstříc hrdě vznešenému svému cíli,

proudly our lofty goal, our backs unbroken,

šíj kloníce jen před svým národem.

unbowed, except compatriots to greet.

My věděli, co na nás cestou čeká;

We knew what strife to cross our path was waiting;

byť hrom však bil a mráz nám v kosti vál –

although the thunder roared, as frost gnawed bone –

toť jenom česká hudba odevěká,

such ancient Czech refrains, and unabating,

my při ní půjdem k předu – dál, jen dál!

are music to stride forward to – go on!

S tím národem, jenž je tak čistý, jasný,

Forth with our nation, which so pure, clear gazing,

jak byl by z rukou božích vyšel dnes;

is as if from God’s hands set forth, and blessed;

jenž dosud v prsou nese idól žasný,

to this day in its breast that ideal blazing,

byť byl i před věky již za něj kles'!

for which, in times gone by, it was oppressed!

Za volnost lidskou – v nás kdys rozekvetla! –

For human freedom – which in us once flourished! –

dnes stojí Čech, jak druhdy za ni stál:

stand Czechs today, as each has ever done:

ta myšlénka, která nás ve hrob smetla,

that very thought, which grave-ward had us banished,

zas k slávě vznese nás – jen dál, jen dál!

shall lift us up to glory – onward, on!

Jen dál! Čas nový nové chce mít činy,

Onward! New times behove new actions. Morning

den nový vzešel k nové práci nám,

has risen for new toil, fresh day returned,

jeť sláva otcův krásný šperk pro syny –

the glory of the fathers, sons adorning –

však kdo chceš ctěn být, dobuď cti si sám!

if accolades you seek, let yours be earned!

Kde přítomnost jak dítě pozastesklá,

Where present day is like a child now pining,

vše dávná sláva, byť v ní démant hrál,

for glory past, its every precious stone,

je za korábem jenom brázda lesklá –

albeit the wake behind the ship lies shining –

napněte lana – vzhůru plachty – dál!

pull taut the rigging – raise the sail – go on!

Pryč se vzdechy, již umlkněte, rety,

Enough of sighs, be still, ye lips objecting

že přízeň doby není jasna tak!

to the times far from bright ahead, in shroud!

což růže neotvírá svoje květy,

Does not the rose its petals spread, prospecting

když mezi ní a sluncem rozstřen mrak?

for the sun, past the interloping cloud?

Pryč s klímotem již u kormidla lodi:

Away with dozing at the helm, steer steady:

kdo chvíli stál, již stojí opodál,

bystanders shall be left behind, soon gone,

den žádný dvakráte se nenarodí,

no day comes twice-reborn around, be ready,

čin dvakrát nezraje – jen dál, jen dál!

there’s one right time to act – go on, go on!

Nám slunce jako jiným skráně zdobí,

Like unto others, the sun’s beams are sent us,

nám po noci jak jiným vzchází den,

for us, just as for them, night turns to day,

jsme jako jiní syny velké doby –

we are like other sons of times momentous –

ta žádá však si celých mužů jen!

heed the call, let the true men lead the way!

Pojď sem, pojď sem, ty milounký náš hosti,

Come here, come here, our visitor, loved dearly,

by truchlý rej náš plesem zas se zdál,

to make our sombre dance a merry one,

ty zlatá naděj, smavá troufalosti,

you, golden hope, you jolly boldness, cheery,

nes prapor náš, my s jásotem jdem dál!

carry our flag, with glee we will go on!

My nevíme, co budoucnost nám chová –

What providence may bring our way we’re guessing –

však ještě žije českých bitev bůh,

yet the god of Czech battles still has zest,

a pro vítězství veliká a nová

and for our victories both great and pressing

je dosud širý dost ten český luh!

our homeland field is broad, to well attest!

A chce-li bůh snad dát kdys nové seče –

And if God wills that we should face new battles –

nám stačí hlas husitský na chorál,

we’ll sing the Hussite chorale on till won,

dost v zemi železa na dobré meče,

there’s iron ore, to forge fine swords for chattels,

i v krvi železo – jen dál, jen dál!

and iron in the blood – go on, go on!

Ach hleďme pilně ke korábu svému,

Oh let us keep our eye on our ship’s bearing,

jsme jeho planky, hřeb jsme svěrný v něm,

we are its deck planks, tined and tied within,

a věrně, toužně přilneme-li k němu,

and with all fervour we will bond together,

zas šťastna záhy bude Česká zem!

once more the Czech Land’s fortunes to begin!

Však byť měl Čech již všechno ve svém klínu,

Though a Czech might achieve all things desired,

čeho si v nejbujnějších snech svých ždál –

and in his wildest dreams all wished upon  –

to lidské moře nezná odpočinu,

this human sea gives no respite, though tired,

Ty též ho neznej, stále měj se k činu,

don’t look for rest, keep ever on, inspired,

dál, Národe náš drahý, věčně dál!

onward, beloved Nation, ever on!