Szilágyi
Alžběta
Örzsébet
Szilágyi
Levelét megirta;
dopis svůj skončila,
Szerelmes
slzami
Könnyével
lásky své
Azt is telesirta.
i list svůj zkropila.
Fiának
Synovi
A levél,
dopisem
Prága városába,
do Prahy poslat chce
Örömhírt
radostné
Viszen a
poselství
Szomorú fogságba:
do smutku věznice.
„Gyermekem!
„Dítě mé!
Ne mozdulj
Neprchej,
Prága városából;
z Prahy se nepohni;
Kiveszlek,
zvednu tě,
Kiváltlak
vykoupím
A nehéz rabságból.
z okovů vězení!
„Arannyal,
Zlata i
Ezüsttel
stříbra dám,
Megfizetek érted;
co bude žádat svět;
Szívemen
o jiném
Hordom én
nesním, jen,
A te hazatérted.
aby ses vrátil zpět.
„Ne mozdulj,
Vyčkávej,
Ne indulj,
neprchej,
Én egyetlen árvám!
sirotku drahý můj:
Ki lesz az
kdo mi dá
Én fiam
syna, když
Ha megejt az ármány?
lstí zmaří život tvůj ?
„Adassék
Matyáš
A levél
Hunyadi
Hunyadi Mátyásnak,
obdržiž tento list
Tulajdon
osobně
Kezébe,
do rukou –
Senkinek se másnak.”
on sám jej musí číst!“ –
Fekete
Pečetí
Viaszból
z černého
Nyom reá pecsétet;
vosku list uzavře;
Könyöklőn
mužové
Várnak az
z čeledi
Udvari cselédek.
čekají na dvoře.
„Ki viszi
„Kdo z vás dřív
Hamarabb
donese
Levelem Prágába?
do Prahy zprávu mou ?
Száz arany,
Sto zlatých,
Meg a ló,
k tomu kůň,
Teste fáradsága.”
bude mu odměnou!“
„Viszem én,
„Mně, paní,
Viszem én,
svěř psaní,
Hét nap elegendő.”
v sedmi dnech budu zpět!“
„Szerelmes
– „Pro moje
Szivemnek
srdce je
Hét egész esztendő!”
sedm to celých let!“
„Viszem én,
„Mne nech jít
Hozom én
a v třech dnech
Válaszát három nap.”
zpět jsem jak vichřice!“
„Szerelmes
„Pro můj žal
Szivemnek
budou to
Három egész hónap!”
celé tři měsíce!“
„Istenem,
„Bože můj,
Istenem,
Bože můj,
Mért nem adál szárnyat,
kéž bych směl křídla mít,
Hogy utól-
abych moh
Érhetném
mateřské
Az anyai vágyat!” –
touhy spěch dohonit!“
S ahol jön,
Do výšin,
Ahol jön
do výšin
Egy fekete holló;
hle, černý havran vzlét;
Hunyadi
podobný
Paizsán
do erbu
Ül ahhoz hasonló.
kdys Hunyadimu sed!
Lecsapott,
Z oblaků
Lecsapott
ztemnělých
Fekete szélvészből,
jako vichr se snes,
Kikapá
matce list
Levelét
vyškubl,
Az anyai kézből.
k nebi se rychle vznes.
„Hamar a
„Chyťte jej,
Madarat!…
chyťte hned!
El kell venni tőle!”
Hleďte mu dopis vzít!“
Szalad a
Dav se hne,
Sokaság
vyběhne
Nyomba, hogy lelője.
havrana sestřelit.
Madarat
Ne jeden,
Nem egyet,
na sto však
Százat is meglőnek:
havranů mře v ten den;
Híre sincs,
beze stop
Nyoma sincs
pravý z nich
A levélvivőnek.
zmizel jak noční sen.
Napestig
V lesích jej
Az erdőn
nechytí,
Űzeti hiába:
byl den už zhasíná;
Éjfelen
na půlnoc
Kocognak
klepe kdos
Özvegy ablakába.
na okna vdovina.
„Ki kopog?
„Kdo je tam?
Mi kopog?
S čím jde k nám?
Egy fekete holló!
Toť havran za okny!
Nála még
V zobáku
A levél,
ještě má
Vagy ahhoz hasonló.
list můj – či podobný!
Piros a
S rudou je
Pecsétje;
pečetí,
Finom a hajtása:
něžně složen jak kdys!
Oh áldott,
Požehnán,
Oh áldott
požehnán
A keze-irása!”
buď jeho rukopis!“