Lone among crowds you go, garish ads spray your sight,

Sám mezi davy jdeš, řev reklam v oči stříká,

Deafened by noisy cars, by all change irritated.

Aut hlukem ohlušen, jsi všeho drážděn změnou.

Ravaged by alien-ness that breaks-in with all might

V tvé nitro násilně to všechno cizí vniká

Like rust invading steel. With your soul lacerated

Jak do ocele rez. A s duší poraněnou

As though leaving a tomb, wherein your past now wanes,

Jak z hrobky vyšel bys, kde minulost tvá mizí,

Albeit in the present not yet alive, perchance,

A dosud v přítomnu jak vůbec bys teď nežil,

Fain you would love now, but all is from you estranged,

Chtěl bys teď milovat, však všechno je ti cizí,

Sure but of being a wraith of outlived circumstance.

Jen jedno jistě víš, že stín jsi, jenž cos přežil.

Ironic laughter with your bitterness now reposes,

Smích ironický teď se k trpkosti tvé druží,

Your soul runs streaks akin to blood of dark red roses,

V tvé duši stéká cos jak krví tmavých růží,

Feeling an acrid smoke like candles stifled, douted.

Čpí cosi v pocitech jak kouřem zhaslých svící.

Then all at once life’s mainstream rhythms now pull you in,

Však náhle žití proud tě strhne svými rytmy,

A storm of sparks ignites, lights up from your gloom within,

Déšť jisker rozzáří se v nitra tvého přítmí,

Grabbed by a force of victory henceforth undoubted.

Jsi silou uchopen teď navždy vítězící.